Systemické poradenství

dobry den.Mam 28 rokov a som vydata 10 rokov. Mol manzel mal milenku 2 roky. tusila som to,ale vzdy ma presvedcil o opaku a tvrdil,ze ma lubi a nechcel sa ani rozviest.Ked sa to prevalilo, tak som trvala na tom,ze sa chcem aj s nou o tom rozpravat. ona si myslela,ze je rozvedeny a on predomnou priznal,ze ju vo vsetkom klamal. Manzel ma prosil o odpustenie a ja som mu dala sancu. Ale ako sa mam s tym vyrovnat? je to velmi tazke. vsetky tie klamstva,ako mu mam zacat verit? Mam strach,ze to spravi ynova. Prosim poradte mi. Dakujem Odpovědi

Dobrý den. Před čtyřmi lety mi zemřela náhle maminka a já se s tím nemohu žádným způsobem vyrovnat. Zůstává pouze obrovská prázdnota, bolest a blížící se konec. Jsem v částečném invalidním důchodu, mám stálé silné bolesti zad a tzv. hypermobilitu, nevydržím v jedné poloze. Práci již neseženu, nyní jsem si dala zavést domů internet a tak mám alespoň trochu možnost spolupracovat s několika firmami. Ale tím úmrtím maminky ztratil můj život smysl, a žádný nový už nelze nalézt.Zůstala jsem sama, bez přátel, bez jakékoli blízkosti kohokoli, zůstávají pouze deprese, záchvaty a bolest, žal.Podstoupila jsem už různé terapie, ale nic nepomáhá, emoce se vracejí až do dětství, kde hraje roli i týrání a zneužívání. Po narození se mne navíc otec i matka zřekli. Vychovala mne babička. Děkuji, že budete číst tyto smutné řádky, i za to je třeba poděkovat. Předem bych chtěla poděkovat za Váš projevený zájem a případnou odpověď. S pozdravem J. Kučerová Odpovědi

Dobry den, my problemy se tahnou uz delsi dobu. Minuly rok to vyvrcholilo tim, ze jsem se snazila 2X o sebevrazdu. Nyni se problemy vratili. Nyni jde uz jen o financni problemy, kdy jsem byla de facto obelhana a nyni mam problemy s jednim uradem, ktery chce po me penize za neco, co jsem neudelala,ale nemam zadne doklady, smlouvy, proste nic, abych jim dokazala, ze penize, ktere jsem si mela vydelat byli moje.
Mam opet spatne spani, s pritelem vztah, sedim a jen koukam do prazdna. Zacla jsem opet chodit k psychiatrovi, ale citim se cim dal hur. Vsechno si moc beru. Muj prakticky lekar o me rekl, ze jsem neurotik. Navic jsem stale vic a vic utahana a nic me nebavi. Driv jsem si jen tak cetla, kreslila, ted nic. Jen sedim a maximalne se precpu.
Dekuji za odpoved. Odpovědi

Dobrý den,chtěla bych pomoci se vztahem,k mému budoucímu tchánovi a tchýni,pořád nás někam tlačí,abysme jim ve všem plně vyhověli,i co se týče našeho patra,máme rod.domek,kde máme každý svoje patro,jenže mi to nic platné není,tchýně si sem chodí kdy chce,prolejzá věci,i přerovnává,nepřijde jí to vůbec trapné,dokonce si na pokoj pro hosty je na našem patře,že je její,že tam chce mít připravené peřiny,já tam mám deky,téma dnešní hádky,nebo včera mě zamkli na dvoře,celý dopoledne jsem tam byla v týhle kose,ani se neomluvili.Možná že se Vám to bude zdát malicherné,jenže já toho tady mám někdy tak plné zuby...........Děkuji Radka Sulanová Odpovědi

Dobry den,ani nevim, jak zacit. Pokusim se to vsechno shrnout. Matka i otec jsou alkoholici.Podle toho take vypadalo me detstvi.S otcem jsem mela snahu se smirit, ale neslo to, uz se spolu 4roky nebavime, i kdyz jsem ho pozadala o pomoc, odmitl me.Pujcila jsem sve matce penize, vzala jsem si kvuli tomu pujcku, prisahala, ze mi vse vrati.Bohuzel se tak nestalo a i kdyz uz jsem u konce se splacenim, uz na splatky nemam a nevim, jak dal. Hrozi mi exekuce.Pozadala jsem o pomoc me nejblizsi, i rodinu, ale nikdo mi pomoci nechce.Mozna si budete myslet, ze si vymyslim, ze neni mozne, aby matka takhle dceri ublizila, ale bohuzel je to u nas naopak, ja mam deti - me rodice..Nejradsi bych to uz vsechno vzdala, i vsechny vztahy mi zkrachovali diky penezum.Samozrejme vim, ze je to ma chyba,ale ja jsem sve matce opravdu verila.Prosim, napada Vas nejake reseni?V bance mi uz nikdo nepujci, proto se obracim na Vas a ne na nejakeho bankovniho poradce a ani kamaradi nepomohou, zadny majetek nemam, ktery bych zastavila..Potrebuji jeste doplatit 80tisic.Budu Vam vdecna za jakkoukoliv radu. Moc dekuji za Vas cas. Odpovědi

Hezký večer,
obracím se na Vás s velikou prosbou o radu. Žiji s přítelem přes rok (mě je 27 let a příteli 33let). Oba jsme již rozvedení a přítel má ze svého manželství 5letou holčičku, já děti nemám. Prožíváme společně nejkrásnější období svého života až na jeho dítě... Nejsem schopná se smířit s jeho dítětem a je to jediný důvod našich stálých hádek, které se opakují co 14 dní když si bere svou dceru. Již mám za sebou potraty, je možné že je to tím... Jeho dcera mě má ráda i já ji, ale nejsem schopná s nimi trávit víkendy, neunáším to psychicky.Moc mě to trápí a nevím si rady. Jeho dcera je pro něj vždy na prvním místě, náš vztah nikdy... Nyní jsme měli např slavit výročí a požádala jsem ho že bych si přála aby jsme byli sami a oslavili to, protože mne chtěl požádat o ruku - výsledek byl hádka a samozřejmě opět vyhrálo dítě a odjel pryč. Prý naše výročí počká do dalšího víkendu.Jsem vážně již zoufalá, milujeme se ale tento problém nás zabíjí. Těch situací bylo podobně jako naše výročí víc... Předem Vám velmi děkuji za odpověď!!! Doufám že najdu pomoc. Odpovědi

Dobrý den,
ráda bych požádala o radu pro svou sestru. Vychovává svou dvouletou dceru s novým přítelem ve společné domácnosti. Biologický otec mé neteře je obě opustil dva měsíce po jejím narození a do roka apůl nejevil žádný zájem o ni, kromě hodinové návštěvy se svou novou přítelkyní jednou za tři měsíce. Ve chvíli, ky neteř začala chodit, mluvit a odpadlo nošení plen si vyžaduje svěření dcery na víkend, co dva týdny. To by nebyl největší problém, sestra mu nechce ve styku s dítětem bránit. Kámen úrazu je v oslovování nevlastního otce tati, tak jak bylo domluveno. Je s nim od neteřiných 6 měsíců a považuje ho za otce. Biologickému otci říkala křestním jménem nebo strejdo. Byla to vzájemná domluva mezi sestrou a bývalýmpřítelem, pporovaná ze strany jeho rodiny se slovy:Otec není, kdo splodil, ale kdo vychovává. Jenže najednou je vše jinak jeho rodina včetně jeho osoby porušila dannou dohodu a za sestřinými zády, ji učí říkat mu tati, takže malá má teď dva otce, nikdo neví koho tím myslí, když o něm mluví a sestra má strach, aby ji to psychycky nepoznamenalo. a jestli je vůbec schopná ve svých dvou letech pochopit, jak to vlastně všechno je. Má i obavu zda je trváním na svém ohroženo její soudem rozdonuté svěření do péče. Prosím o radu,jak vše řešit s ohledem na psychycký vývoj dítěte a jeho představy o rodině a předem děkuji za odpověď. Odpovědi

Hezký den přeji, je mi 29 let, jsem šˇˇtastně vdaná mám skvělého manžela a krásnou holčičku. Doma jsem naprosto spokojená ale bohužel v práci je to hrůza. Sedím s dalšími kolegyněmi v jedné kanceláři a bohužel jsem si s nimi přestala rozumět. Nevím kdy se to stalo ale je to tak. Před - tím jsme občas někam zašli ale jednou mi jejich výlet byl zatajen a od té doby už to není takové jako předtím - bohužel. Většinou když se baví a já něco řeknu tak jako bych neexistovala, nevím jak z toho ven snažím se komunikovat ale není zpětná reakce. Možná tohle období začalo když si našli milence ale nevím co mám dělat, nemusím s nimi chodit všude ale ráda bych aby mě alespon vnímali že taky žiju.
Děkuji za pomoc!? Odpovědi

Prřed třemi lety jsem se strašně zamilovala do jednoho kluka jmenuje se richard. Začali jsme spolu chodit..vydrželo nám to tři roky než jsem si uvědomila že nejsem s ním šťastná a že si myslím že bych mohl být šťastnější s někým jiným...postupně jsem přicházela na to že ho přestávám milovat..řekla jsem mu o tom problému ale nic se nedělo tak jsem se rozhodla že když neměl zájem s tím něco dělat tak asi za to nestojí tak jsem se s ním rozešla..do dvou týdnu jsem spadla do náruče jiného kluka který se jmenuje Pavel..byl úplně něco jiného než richard..richard neuměl moc dávat lásku najevo a navíc jsem se mu nemohla s ničím svěřit protože když jsem mu něco řekla pak při hádce to použil proti mě..Pavel byl pravý opak milující a vše chtěl hned řešit..byli jsme spou na dovolené kde jsem každou noc myslela na richarda a uvědomila jsem si že jsem si asi jen namlouvala to že miluju pavla ale ve skutečnosti jsem pořad milovala richarda..tak jsem se s pavlem rozešla..těžce to nese protože se do mě zamiloval až po uši..po týdnu jsem to nějak nezvládla a napsala richardovi že se chci vrátit..on mi napsal že je ze mě zmatený první se s ním rozejdu pak mu napíšu že ho chci zpátky..miluje me ja jeho ale ma strach abych si to za týden zase nerozmyslela..po tydnu co jsem mu to rekla jsem se s nim vyspala bylo to krasne...vim ze ho chci zpatky ale nedokazu cekat a navic nevim co se mu honi hlavou..nevim co mam delat...jak mu mám dokázat že ho opravdu miluju a myslim to vážně.. Odpovědi

Dobrý den,paní doktorko moc Vám děkuji za odpověď.Snažila jsem si vše vzít k srdci,ale od té doby se událo dost věcí.Odjeli jsme s přítelem na letní dětský tábor,on jako zdravotník a já jako pomocná síla do kuchyně.Byla jsem na takovém táboře poprvé, ani jako dítě jsem nikam nejezdila a on do tohoto tábora jezdil naopak pravidelně.S většinou lidí se znal,na rozdíl ode mě.Před odjezdem sliboval,že mi se vším pomůže a poradí,pokud by bylo třeba.Já jsem vše naštěstí zvládla bez problémů,ale co jsem nezvládala,bylo chování mého přítele.Celý týden si mě prakticky nevšímal,flirtoval před celým táborem s jednou vychovatelkou a den před odjezdem jsem to již nevydržela a podívala jsem se mu do mobilu,kde byla sms od ní./Můj mobil byl již vybitý a používali jsme přítelův,např. jako budík atd./sice mu jen děkovala za ošetření nohy,ale pak mu psala,že doufá,že přijde večer k ohni... Vše jsem mu přiznala a chtěla vysvětlení,tvrdil,že je to jen nevinná sms a omluvil se.Po příjezdu domů mě požádal,že by chtěl být nějaký čas sám... Respektovala jsem to,ale občas jsem mu sms napsala.Pak jsem si uvědomila,že dělám chybu a přestala jsem s tím. On se druhý den ozval sám,pozval mě na oběd.Další den jsme šli na večeři a tak to šlo celý týden.Naše setkání byla spíš kamarádská,tzn.žádné intimnosti.Pak odjel na soustředění a psali jsme si.... Den před jeho příjezdem jsem šla k němu do bytu a chtěla ho překvapit úklidem(to víte celý týden se tam neuklízelo)a chtěla mu připravit večeři s tím, že budu ale u sebe doma.Při vynášení odpadků se protrhl pytel a já tam našla dopis oné vychovatelce,jak na ní myslí,že by jí chtěl dávat dobrou noc atd.Hned bez přemýšlení jsem napsala příteli,že mu ulehčím rozhodování mezi mnou a tou slečnou.Nejdříve zapíral,pak jsem mu vysvětlila,jak jsem na to přišla a vysvětloval,že o nic nešlo atd.Po jeho příjezdu jsme pokračovali v tzv.kamarádském vztahu.Mě to takhle nevyhovuje tak jsem se mu omluvila za své chování-myslím,že jsem mu četla sms,dopis atd.On to přijal a omluvil se také za své chování a tvrdil,že mě nechce ztratit,že mě miluje.Domluvili jsme se,že za vším uděláme tlustou čáru.Tu jsme sice udělali,ale nic se nezměnilo.Již měsíc spolu nespíme.Po 3 týdnech mě vzal k sobě do bytu,přespala jsem u něj,ale byli jsme jak cizí.Sice si mě přitáhl k sobě,tak jsme byli zvyklí vždycky spát,ale tím to skončilo.Vůbec nevím,jak z toho ven.Udělala jsem hodně chyb a on také, možná to je jen důsledek mé žárlivosti nebo je takový a já to nevěděla.V současné době si povídáme jako dobří známí,smějeme se,občas si dáme na uvítanou pusu,ale tím to končí.Dnes mi napsal,že mu přijde,že se vzdalujeme,a že jsme jako kamarádi a že si s tím neví rady.Omlouvám se,že to vypisuju takhle krkolomně,ale muselo to ze mě ven.Děkuji za jakoukoliv vaši odpověd. Denisa Odpovědi

Dobrý den.
Žiji s přítelem ,oba máme 2 děti. Já mám dospělé 2 dcery,on dcera 18 a 6letého synka. Těšila jsem se, jak si budem hrát, číst...jako kdysi se svými dětmi, ale je to problém. Matka jej natolik zanedbala, sám se neumí skoro najíst, neposlouchá a jen křičí, když něco chce,nebo se vzteká, pokud to nemá hned, a to sebou plácne na zem. Mlátí do všeho....no, je toho na mě v 43letech dost. Plánovali jsme si zajistit také vlastní bydlení, ale bývalá vzkazovala, že po něm půjde finančně ještě víc, a to už malý dostává víc jak má dcera, co studuje vysokou školu. Dětem nechal napsat svůj podíl bytu , aby oni měly kde bydlet, my jsme v nájemním. Naspořil dětem i manželce spoření v plné výši.
Přítele miluji, ale on to začíná brát, že jeho děti nenávidím, že jim nic nedopřeji, že je kluk malý a proto toho tolik potřebuje, že mi jde jen o peníze.
Prosím o radu, jak příteli dát najevo,aby se odpoutal od nářků bývalé manželky, že nemá peníze. Jak sama tvrdí, dítě chtěla jen proto, aby nemusela do práce, celých 17let tedy nechodila a na splácení bydlení ničím nepřispěla.
Nebo jsem opravdu já ta zlá? Už si to začínám myslet,ale moc mě mrzí, jen bydlet v nájemním, kde čekám, kdy dostanu výpověď z bytu, šetřit a k ničemu, i ten sen, mít kdy něco vlastního se mi rozplynul. Odpovědi

Dobrý den,
už jednou jsem psala o problémech které mám,ale snad je přiblížím více,jsem po náročném rozchodu,mám z toho vstahu dítě, s bejvalým přítelem není žádná dohoda možná .Byli jsme i na sociálce sepsat i dohodu na úpravu styku s dítětem ,bohužel ani dohodu nedodržuje .snažila jsem se mu vyjí vstříc a dát mu tímnajevo,že se snad dohodneme,ale nestalo se tak,nakonec všeho byl vrchol problému prvního září,můj syn Samuel,měl sváteka ještě šel poprvé do školky a jeho otec ani nezavolal,že by šel ,třeba s náma..prostě nic,bez zájmu. Ale osudný den 1.září ,jsme našeho miláčka odvedli do školky a pyšně jsme mu nachystali slavnostní den,ale bohužel v jednu hodinu,mi bejvalej přítel zavolal a oznámil mi že je před školkou a jde navštívit syna.Nic jsem samozřejmě neponechala náhodě a proto,jsem nechala zapst ve školce,že ho jeho otec nesmí vyzvedávat.Ale i tak ho tam navštívil a nechal si ho probudit. A u celé návštěvy,byla jeho matka i jeho přítelkyně.A školka ?? Byla tam u toho paní ředitelka a učitelka ...a já nevím jak se k tomuto postavit,protože když jsem přišla do školky tak jsem to poslouchala ,ze všech stran,jak se tohle mohlo stát a že narušil chod školní třídy ... A když jsem se byla zeptat na úřadě jak se k tomu postavit tak mi bylo řečeno,že má právo se informovat na syna a i ho navštívit ..dobrá to bych pochopila,ale tohle se nedělá..jsem zoufalá nikde nemám zastání a spíše jsem jako bývalá partnerka asi podle některých hysterická... Odpovědi

Něco málo o mě,jsem rozvedená asi 6 let-podruhé. S otcem dětí nejsme spolu 16 let. Život byl těžký ale šlo to,jen teď už jsem na dně a nevím kudy kam. Jsem od ledna07 doma bez práce,v září byla operace páteře a od ledna 08 jsem na plném invalidním. A to je problém,živím 3 děti a důchod mám jen 5600kč. Nevím kam se obrátit,na sociálním úřadě mi nepomůžou a poprvé jsem úplně bez financí. Stále hledám práci aspoň na doma ale jen samé podvody...můžete mi nějak poradit??? Děkuji Odpovědi

Dobrý denprosím o váš názor na mého přítele.Je nám 18 a 21let,studujeme a známe se po internetu rok a půl,z toho naživo půl roku a tak dlouho spolu i bydlíme.Přítel i já,jsme svoji první partneři ve všem,nemáme jiné zkušenosti.Jde o to,že přítel mi dává najevo lásku denně,říká mi,co pro něj znamenám,že jsem jeho život,ale nemohu jít nikdy před jeho školu,protože on je introvert,stydí se před spolužáky,prý by se mu smáli.To samé s jeho rodinou.Ještě jsem u nich doma nebyla,nikdo mě nezná a když jim o mně ůdajně vypráví.Prý se též stydí mě představit.Bydlíme spolu u mých rodičů,a mně je před nimi trapně,že mě vlastně takhle tají před světem.Je mi divné,že jeho rodiče mě nechtějí poznat,Má s nimi dobré vztahy a zajímají se o nšho,ale co si asi myslí o mně,je mi záhadou.Má mě přátel opravdu rád,když tvrdí.že se stydí a proto nikam nemohu a na druhé straně jezdí se školou na několikadenní výlety do zahraničí a to se nestydí a jakoby zázrakem není introvert.Stále mi říká dokola,že je se mnou šťastný a jsem jeho životní láska,ale myslí to vůbec upřímně?Podotýkám,že je málomluvný,tichý,stydlivý a i v rodině u něho doma si z něho dělali legraci na téma "dívky".Chci mu vše věřit,ještě nikdy mi nelhal ale proč se nepřekoná jako já a nevzmuží se.Já jsem též introvert a stál mi za to,abych ho uvedla do rodiny.Děkuji za váš názor. Odpovědi

Dobrý den,poslední dobou nic nezvládám.Přijdu uhnaná z práce a točím se kolem sporáku,denně musím vysávat jelikož náš pes líná celoročně,stírat prach a pak přijde drahá polovička z procesu a nezbyde mi nic jinéo než po něm uklidit co mu od ruky upadne,není schopný si po sobě ani ustlat postel natož odnést špinavé prádlo do koše k tomu určenému a co teprve pet lahnve od pití a použité nádobí.Jsem z toho vždy tak otrávená až hysterická..většinou vždy vybuchnu a pěkně mu to vyčtu ač vím,že to s ním ani nehne protože on doa nic nemusel.Už mě to tak dál nebaví,ráda bych se taky bbavila nebo se šla jen tak projít.Nevím co dělat. Odpovědi

mám taky dotaz: v květnu jsem přestala brát antikoncepci a pak jsem v červnu už nedostala menstruaci, thotná jsme nebyla, tak jsme šla na injekci,aby mi ji vyvolali. tak jsme ji dostala 1.7 a od té doby zas nic,ale těhotná nejsem. a doktor mi řekl, že je nesmysl chodit pořád na injekci, že to dlouho trvá než se to srovná. jenže my chceme s manželem třebas za měsíc či 2 zkusit,abych otěhotněla, tak právě nevím, zda to nevadí, že předtím neodmenstruji. na gynekologii mě řekli, že ne. prosím o radu co dělat. děkuji Odpovědi

Dobrý den, mám problém je mi 26 se současným přítelem je mu 30 jsem chodila před x lety pouze 2 měsíce byl první se kterým jsem spala, bohužel se pak vrátil ke své předchozí partnerce. Nenáviděla jsem ho ale současně jsem ho strašně milovala byl to můj první vážnější vztah. Postupem času jsem si našla jiného ale v hloubi duše jsem na něho stále myslela. Po sedmi letech jsem se s přítelem rozešla a začala jsem chodit právě s tím prvním kterého jsem nepřestla mít nikdy ráda. Jsme skoro rok a půl a bydlíme spolu. Přítel je úžasný stále mě chválí, líbá, točí se okolo mě jak to jen jde každou volnou chvilku trávíme společně, plánujeme společnou budoucnost, děti, dovolené a tak, ale já strašně žárlím. Když nejsme spolu neustále si smskuje, se svými bývalkami a kamarádkami a já mám strašný strach, že se bude opakovat to co předtím, že mě prostě nechá. On neví o tom že já vím že si s nimi píše, kontroluji mu sem tam výpisy, vím že bych něměla je to jeho soukromí. Občas tuší že není něco v pořádku protože jsem nervozní a podrážděná. Pak se zase na pár dní uklidním a je všechno ok, ale pak zase znejistím. Poraďte mi prosím jak se zabavit toho strachu a být v pohodě. Myslím si že mě miluje neustále mi to říká ale moje podvědomí pořád něco nahlodává. Nechci ho svým chováním k té nevěře dotlačit vím že by tak mohlo dopadnout ale co mám dělat. Děkuji


Odpovědi

Dobrý den, mám dotaz.Rok chodím s klukem.Studuje v Praze, ale přes víkend jsme u něj v bytě a o prázdninách také, prakticky tam bydlím. Před nedávnem jsem zjistila, že navštěvuje sexseznamku a server líbím se ti, kde je anonymně,bez fotografie přihlášen a z tohoto serveru se seznamuje s jinýma holkama.Mě tvrdí, že to tak není,až když jsem mu řekla,že jsem to našla v historii počítače, tak mi to potvrdil, ale neví, proč to dělá... Slíbil, že toho nechá a svůj profil na tomto serveru vymazal, ale před pár dny jsem se přes svou známou dozvěděla, že si vytvořil nový anonymní profil.Vrchol všeho byl, že my ta známá ukázala mail, ve kterém se jí ptá na dost intimní věci, jako např. jaké mazlení má ráda atd. Neví, že tu dotyčnou znám. Vůbec netuším,jak tuto situaci řešit, samozřejmě je mi to líto, trápí mě to a zraňuje.Podle historie v počítači,kterou bohužel s pravidelností sleduji, se seznamuje neustále s novýma holkama. Jakoukoliv zmínku o problémech v našem vztahu odmítá, prý je vše v pořádku, že mě moc miluje. Poslední dobou se ale změnil, neustále na mě hledá chyby, jednou jsem přibrala, podruhé zase jsem moc hubená, atd.Žárlí na mě a vzhledem k tomu, že vím, že se seznamuje s jinýma, tak mám pocit, že tím jen maskuje svoje špatné svědomí - tedy jestli nějaké má. Problém je, že i přesto všechno ho miluju- prosím poraďte. Děkuji Denisa K. Odpovědi

Dobrý den,
píši z druhé strany "barikády". Je mi 34 let, s manželkou jsme 14 let, z toho 11 jako manželé. Máme dvě děti, 10 a 3. Za celou dobu jsme neměli sebemenší konflikt a náš vztah mohu označit za ideální. ... až do teď. Manželka mi z ničeho nic oznámila, že chce ode mě odejít a nechat rozvést. Na můj dotaz PROČ odpověděla, že již 2-3 roky ke mně nic necítí a po celou tu dobu se to snažila nějak zvládnout, ale už to dál nejde. Byl jsem prý stále v práci (8,00 - 18,00) a vše nechával na ní. Prožívala prý jednu depresi za druhou a teď se rozhodla to řešit, protože chce být ještě v životě štastná. Prý její láska ke mě "vyhořela". O její depresích jsem vůbec nevěděl, ani její rodiče, sestra, nikdo. Předpokládám, že pokud by měla tak dlouho deprese, tak bych to na ni poznal. Máme mnoho společných zálib - hlavně sport, přátel a většinu volného času jsme trávili aktivně k oboustranné spokojenosti. Nikdy jsem ji nic nezakazoval. Vždy jsem se snažil být dobrým manželem a tátou našich dětí. Rodinu jsem zajistil po všech stránkách a pro svou manželku bych snesl "modré z nebe". Bohužel se do našeho života vložil náš společný kamarád. Jelikož jsem nechtěl "zneužívat" moji mámu na časté hlídání dětí přes týden, posílal jsem manželku s tímto kamarádem sportovat, ať se odreaguje od dětí. Právě k tomuto kamarádovi se nyní manželka stěhuje. Psychologa jsem již navštívil, ale chtěl bych znát i Váš názor. O termínu "vyhoření lásky" jsem něco málo slyšel, ale je možné, aby 2-3 roky trpěla a přitom se chovala naprosto normálně ? Ještě před měsícem jsme spřádali plány na prázdniny a co všechno podnikneme. Z ničeho nic takový zlom. Omlouvám se za dlouhý text. Díky. Odpovědi

Dobrý den,
Mám následující problém:
Mám pocit, že trpín nedostatkem sebedůvěry, zvláště ve vztahu k přítelkyni (24 let, já jsem o 1,5 měsíce mladší).
S přítelkyní jsem již přes 3,5 roku (je to můj první vztah). Dříve bylo vše v pořádku, vyhovovali jsme si ve všem.
Po roce našeho vztahu jsme každý začali navštěvovat jinou školu. Já byl v Kutné Hoře a ona v Brně. Po dalším roce se přestěhovala ze středoškolského internátu na privát, kde byla jediná holka spolu s asi 6 kluky. S jedním z nich mě podvedla. Prý ji neodolatelně fyzicky přitahoval. Jak mi řekla, stýskalo se jí po dotycích a po mazlení (spala s ním jen jednou - aspoň podle ní). Přibližně po půl roce, co byla na privátě jsem začal pozorovat, že už není tak moc ráda se mnou. Dospělo to tak daleko, že jsme se (asi na 1 týden - květen 2007) stali "kamarády". Poté, když jsme se znovu dali dohromady (ten samý týden) se s ním vyspala (pozn. toto mi pověděla až rok po této události - tedy květen 2008) Jak tvrdí, tak hned potom se jí zprotivil a nemohla ho vystát. Také mi řekla, že jestli se k ní neodstěhuji(bydlel jsem do té doby u rodičů), tak se se mnou rozejde. Tak jsem se přestěhoval. Následující prázdniny byly nádherné. Další "krize" přišla v prosinci 2007 - respektive na Silvestra. Opět se mi zdálo, že se mi vzdaluje. Tentokrát jsem po ní žádal, aby se odstěhovala pryč z privátu (zbývalo jí půl roku do konce). Nevyhověla, naopak začala s těmito věcmi: že jsem příšerně žárlivý, že jí čtu zprávy v mobilu (nepopírám - dělal jsem to asi 1 měsíc před tímto výstupem), apod. Skončilo to patem a zůstali jsme spolu.
Další krize byla v květnu 2008, momentálně ani nevím proč, ale zazněly od ní návrhy jako předtím - nepřitahuju ji; neví, jestli mě miluje, nebo ve mě vidí jenom kamaráda; že by to chtělo "pauzu" - aspoň na čas, jak tvrdila, atd.
Stále jsme spolu. Zatím poslední krize byla minulý týden (červenec 2008). Byli jsme spolu na dovolené s kamarády (poznala je až když byla se mnou) - cca 10 lidí včetně nás. Po 3 dnech se mi začala vyhýbat. Ptal jsem se jí, co se děje - odpověděla, že prý ponorka. To bylo asi někdy v pondělí. Ve středu se ke mně měla, skončilo to postelí. Výsledný můj dojem byl prakticky mizivý - nebyl jsem uspokojen a ona také ne. Zbytek týdne jsem dělal přesně to samé co ona - nevyhledával jsem ji, neměl jsem se k ní, atp. O víkendu jsme si o tom povídali (pozn. V předchozích krizích jsem vždy hodně brečel, ona trochu, - moc ji miluji, tentokrát ne. Potom v noci jsem slyšel jak brečí ona) a řekla mi, že by byla ráda (když už se s ní nechci rozejít), abych ji přes den sváděl, v posteli se nechal dobývat, abych nebyl jako její poslušný pejsek, že se cítí spíš jako moje matka, než jako přítelkyně a také že si neumíme ani povídat(???).
Momentálně mám z našeho vztahu následující pocity:
Když za ní nepřiju, tak od ní pusu dobrovolně nedostanu. Jsem ochoten a snad i schopen pro ni a kvůli ní udělat vše, co je v mých silách, aby byla šťastná. Opačně ale toto vůbec necítím.
To co mi řekla, to je zřejmě kámen úrazu. Já to prostě neumím. Vím, že mi chybí sebevědomí, ale nevím, jak si je mám zvednout. Nevím jak se chovat, abych si dokázal udržet její zájem o mě. Neumím svádět (nikdy jsem to nedělal). O čem a hlavně jak si s ní mám povídat? A co víc nevím, jak se mám "nechat dobývat" v posteli.
Pokud byste Měl(a) alespoň nějaké rady (případně návody), které by mi mohli v této situaci (samořejmě, že nejenom v této) pomoci, budu Vám za ně velmi vděčný. Nevím totiž už kudy kam.
Samozřejmě mě napadla varianta rozchodu, ale prozatím jsem ji vynechal. Ovšem co není, může být.
Mnohokrát Vám děkuji za čas strávený nad odpovědí a za veškerou případnou pomoc.
S pozdravem JanK
P.S. Případnou odpověď mi prosím zašlete na můj e-mail - je v databázi. Děkuji.
Odpovědi